Zrození Gumbies

Když bylo zakladateli Gumbies Michelu Mauerovi 16 let, dostal on a jeho rodina imigrační vízum do Austrálie. Díky této příležitosti měl Michel možnost objevit původní rituál domorodých obyvatel Austrálie Aboriginců, který se nazývá „Walkabout“. Jedná se o duchovní rituál, při kterém muži prochází cestou dospívání a žijí několik měsíců sami v přírodě. Byly to pro něj velmi vzrušující časy, Austrálie byla tehdy mystická země a stále relativně neprozkoumaná.
Neuvědomil si, jak moc to ovlivní jeho vlastní, vysoce originální život a jeho budoucí kariéru. Svoboda a dobrodružství byly v jeho DNA, nikdy nechtěl být omezován čtyřmi zdmi a vždy zíral z okna, snil o svém dalším dobrodružství nebo vytvářel věci z vyřazených kousků v garáži svého otce. Učinil mnoho různých pokusů o útěk před konformním „správným životem“. Michel byl opakem lenosti, a nakonec se odhodlaně pustil do dlouhé a často tvrdé cesty vlastního podnikání a samostatnosti.
Michel odešel z domu na svůj “Walkabout” s několika naspořenými mincemi, batohem a hlavou plnou snů. Na svých cestách hledal práci, která by podnítila jeho vášeň a kreativitu. Při práci na venkovní výstavě v Salt Lake City si přečetl v odborném časopise profil Johna Lobba, slavného obuvníka, jeho zápas a úspěch, kterého dosáhl inovacemi, tvrdou prací a odhodláním. Cosi zahrálo na tu správnou strunu a vznikl nápad na vytvoření značky a produktů, které reflektovali Michelův životní styl.
Nastal čas, aby Michel nasměroval svou kreativitu správným směrem. Jím vytvořená značka Gumbies odrážela jeho vášeň pro jednoduchost, nezbytnost a hlavně svobodu. Zároveň využívá přírodní materiály a hledá technologii šetrnou k přírodě, chápající sílu etického kodexu, ale viditelně odlišnou. Tím začalo hledání dokonalé žabky.
První Flip flops – tedy naše žabky s názvem „Islander“, někdy označovány i jako “1000 mil”, spatřily světlo světa.
Prototypy byly vyrobeny za použití starých pneumatik a přírodních materiálů, ale Michel si uvědomil, že pneumatiky automobilů jsou příliš hrubé a proto nejsou pro výrobu bot moc vhodné. Stále však toužil využít proces recyklace a nechtěl zatěžovat svět dalšími umělými materiály, a tak začal zkoumat použití recyklované pryže. Tuto pryž zkombinoval s jutou pro větší pevnost a dal jí hrubý vzorek, čímž vznikla zcela unikátní podrážka. V dalším kroku do bot umístil prostřední mezivrstvu z EVA pěny, aby zvýšil pohodlí a jako třetí vrstvu, se kterou přichází chodidlo do styku, použil plátno pro přirozený a příjemný pocit. V konečném designu dále použil živé barvy a různé originální obrazce, díky kterým nám každá bota vypráví svůj příběh – jsou vlastně jako malířské plátno, kterým Michel vyjadřuje svou víru, kreativitu a jedinečný pohled na svět.